tec = stredni skola uplne

TEC neboli Tecnológico de Monterrey je skola, na ktere tady v Guadalajare studuji. Tato univerzita ma po celem Mexico tusim 25 kampusu v ruznych mestech a je to jedna z nejdrazsich ne-li nejdrazsi soukroma skola v cele zemi.

System vyuky je velmi odlisny nez to, na co jsem nekolik let zvykla. Zvoni tu zacatek i konec hodiny. Dochazka je velmi prisna, neexistuji cviceni a prednasky, vsechny hodiny jsou stejne v maximalnim poctu 25 studentu. Pokud se nedostavite do deseti minut po zacatku, mate absenci. Za cely semestr si muzete dovolit absence pouze ctyri a to mate kazdy predmet dvakrat tydne... takze nic moc :-) Na druhou stranu tento system podle me nevede k tomu, ze by studenti znali vice nez na ostatnich univerzitach... na dnesni hodine dejin architektury byl jeden kluk prekvapeny, ze v Indii maji kasty, ze do jake kasty se narodis, tam zustavas a ze tim padem vzdelani neni pristupne vsem... pry to slysel poprve v zivote.

Tohle jsou veci, ktere mi dost pripominaji nasi stredni skolu... a to neni jedine... dost mi to pripomina i chovani mexickych studentu v hodinach :-)) ale to si nejsem jista, jak moc je toto ovlivneno slozenim studentu - telefonovani, mluveni, pokrikovani, hvizdani, nohy na stole, odchazeni behem 75 minut dlouhe vyuky sem a tam (musite se dostavit kvuli dochazce, ale pak behem peti minut zas muzete treba na ctvrt hodinky v klidu zmizet... a treba dvakrat behem vyuky). A to vse si predstavte ve tride maximalne 25 studentu. Obdivuji vyucujici...

Nu a nejlepsi pecka prisla dnes... na zacatku semestru jsme museli podepsat nejaka pravidla TECu, jednim z nich bylo, ze se stejne jako mistni studenti musime podrobit nahodnym antidopingovym kontrolam (pravidla tady vlastne maji uuuuplne na vsechno, visi v kazde tride, na hlavni webove strance, dalsi dostanete na prvni hodine,...). Antidopingova kontrola vypada tak, ze do tridy vejde osoba s krabici a bilymi a cervenymi micky. Kazdy ze studentu si vytahne jeden micek a smula pokud mate cerveny - odchod do auditoria vyplnit formular, zda jste meli v nedavne minulosti drogy, byli v miste s vyskytem drog ci berete prasky (tady vam formular dokonce dovoluje zavolat svemu lekari nebo vasim rodicum, pokud si nejste jisti nazvem leku, ktery berete). Pote kalisek s cislem, ten podepsat a oznacit vasim ID cislem a sup na toalety nacurat. Hihi... mysleno je i na ty, kteri si odskocili chvilku pred testem... pred odchodem z auditori je velky barel s vodou a kelimky... Pokud vas test dopadne pozitivne (netusim na jake ruzne latky to testuji), je to pomerne prusvih - vyhazov ze skoly je velmi nablizku...

Prvnimu testu jsme vyhnuli asi pred mesicem diky nasemu vyucujicimu, ktery ne prilis podle pravidel skoly kontrolu nepustil do sve hodiny. Dneska (hadam, ze nacasovano dle prazdnin minuly tyden) probihala odpoledne kontrola dalsi. Mela jsem to "stesti", ze na hodine s mexickymi studenty, jsem si jeden z 5 cervenych micku vytahla i ja... tudiz proto tak detailni popis prubehu akce.

ceska navsteva v guadalajare, plaz, ...

Minuly patek mi v osm vecer konecne take zacaly velikonocni prazdniny... s nadsenim jsem nasedla na autobus domu a tesila se na navstevu, ktera nakonec dorazila pozdeji, ale dockala jsem se :-)) Ploda se svym malym vozem v Texasu a velkym ve zbytku celeho sveta privezl ze severu (z Monterrey) Jardu a jeho dve kamaradky... kdyz jsem kluky ve skutecnosti videla pred mym domem, teprve mi doslo, jakou mam radost, ze jsou opravdu tady.

Jelikoz kluci prijeli opravdu pozde, dojeli jsme koupit pivo do jedineho obchodu v celem meste, kde muzete alkohol koupit i po jedne hodine v noci - vypada jako zamrizovane velke vezeni, ze strany z ulice oblezeny auty a alkoholu-lacnymi zakazniky, z druhe mnoha lahvemi vselijakeho pitiva a nekolika prodavaci... zadny rohovy kramecek, ale docela velky business. Ploda byl jemne u vytrzeni a dekoval memu mexickemu kamaradovi, ze mu ukazal takovouto "kulturu" :-)) hihi, pro Plodu je ovsem po nekolika mesicich zivota v Texasu kultura totalne vsechno, i zaprasene a nevzhledne ulice blizko centra Guadalajary. No myslim, ze sobotni opravdovou kulturu, tedy navstevu centra mesta a pozdeji predmesti Tlaquepaque, si ale uzili vsichni ctyri. Monterrey pry je jedna velka tovarna...

Jelikoz Guadalajara je pomerne znama svymi gay-kluby, uznaly holky, ze by bylo dobre nejaky navstivit... kluci se vubec nebranili a tak jsme se po radnem odpocinku pred pulnoci dostali do Los Angel's (to asi pisu spatne, ale coz...). K memu prekvapeni se kluci hned hrnuli k podiu a popravde vypadali jako dobry parecek ;)) na podiu jsem poprve videla nekoho jineho nez stihle stripterky s vice ci mene kousky obleceni, jinak klub az na slozeni navstevniku vypadal jako ostani vetsi kluby, ktere jsem zatim v Guadalajare videla. Pravda, ze spolecne toalety pro pany a damy jsem nevidela v klubu snad nikdy... po afterparty v dome buhvikoho jsme se stastni a unaveni dostali zpatky k nam domu.

V nedeli jsme se vydali do Tequily, odkud pochazi sejnojmeny alkoholicky napoj... vybrali jsme k prohlidce nejvetsi "tovarnu", ale i ta byla v porovnani s pivovary mensi nez malicka ;)) hihi, nutno podotknout, ze jsme do spravneho mestecka dorazili az napodruhe... poprve jsme projeli snad kazdou ulici jine vesnice, o ktere si kluci (ridic a navigator) mysleli, ze to je Tequila - po pulhodince se nastesti zeptali a tak jsme nebyli odsouzeni ke krizovani zbytku vesnice... V Tequile jsme behem prohlidky ochutnali co se dalo a po ceste zpatky meli v zadni casti Plodova vozu vybornou ceskou party. Timto se omlouvam Katerine za vsechnu cestinu i mimo vylet z Tequily, Jardo prosiiim vyrid i pozdrav...:-)) Nicmene auto-party byla vyborna, silnice byla nastesti dost ucpana a trvala dele nez normalne. Cestou domu jsme nakoupili suroviny na pripravu bramboraku a zapomeli jen na pepr a majoranku, ktera nebyla k nalezeni. Ale s radnou davkou cesneku a mexickymi salsami byly bramboraky docela podarene :-))

V pondeli rano jsme nalozili jeste mou kamaradku Alex a vyrazili na zapad na tichomorske pobrezi. Stany jsme nakonec rozlozili na krasne plazi v male vesnicce jmenem San Francisco. Behem dvou dni, ktere jsme tady zustali, jsme na plazi potrenovali premety, skoky, stojky, lezeni na palmu, objevili kokosove orechy, dali si rybu, vykoupali se ve velikych vlnach, jemne zmokli pri jednom vecernim pikniku (opravdu prselo) a vylezli na strazni budku (nevim jak presne ten objekt nazvat, ale cela akce "budka" ve me zanechala hluboky dojem, plodo...:-))

Ve stredu rano jsme se s Plodou, Jardou a holkama rozloucily (...tezke to dilema) a ti pokracovali v ceste k jihovychodu k vulkamu Colima. S Alex jsme se pote presunuly do vedlejsi vesnice jmenem Sayulita s planem pokusit se surfovat. Utaborily jsme se v kempu (s vidinou vecerni teple sprchy) a jelikoz byly vlny opravdu slusne, sly si pujcit prkna. Po hodince a pul "surfovani" jsem byla pekelne vyrizena, odrena na kolenou i rukou, ale spokojena, ze se mi parkrat podarilo na prkno i postavit. Je tedy pravda, ze parkrat znamena asi tak dvakrat dohromady :-)) vlny totiz byly neskutecne a dost prace vubec dalo dostat se z melciny do mist, kde se vlny zacinaji ohybat a "penit". Dalsi dva se more prilis nevyznamenalo a predvadelo jen male vlnky, zato kemp se neskutecne zaplnil. Na velikonocni vikend vyrazili k mori opravdu snad vsichni mexicani... V sobotu se nam zdalo, ze se vlnky ponekud zvetsili a vydaly jsme se tak opet na surf. Hihi, dostali jsme z pujcovny o poznani kratsi a vratsi prkenko. Takze kdyz jsem se na ne konecne vyhoupla, tak jsem temer okamzite padala na nekterou ze stran ci dozadu a jednou jsem stabilitu nevychytala az tak, ze jsem dokazala spadnou i pred prkno... Alex docela valela, predvadela i sem tam nejakou zatacku ;))

V sobotu navecer jsme dali plazi sbohem, sbalily zapraseny stan a vsechny ostatni veci a vyrazily na autobus smer Guadalajara. Prestup v nedaleke vesnici Buceria nam trval i s prekrocenim casoveho pasma temer ctyri hodiny (vsechny autobusy jedne spolecnosti byly plny, druha spolecnost mista mela, ale jejich prvni autobus jaksi zapomel na nasi zastavce zastavit). Nicmene jsme se na hlavni autobusove nadrazi v Guadalajare dostaly ve tri rano a domu tak musely jet taxikem... "miluji" mistni system hromadne dopravy. Dneska jsem po setreni nanosu prachu v celem pokoji absolovovala uzasnou teplou sprchu, povecerela nemexicke testoviny a jsem temer spokojena... az na tu zitrejsi skolu :-((

Semana Santa

Zitra na par dni naposledy skola!!

Pristi tyden mame volno, velikonocni neboli jarni prazdniny neboli Semana Santa. Netusim zatim, kam presne pojedu a co budu delat... aaaale, zitra prijizdi Ploda a Jarda a dalsi dve nezname slecny sem do Guadalajary. Pobudou snad par dni a pak pocestuji dale, ja s nimi ;-)) doufam, ze jedeme na plaz, ale jake maji plany kluci netusim a asi oni sami zatim take nevedi... tak uvidime...

guadalajara blizke budoucnosti

Zajimave video o jednom z planovanych projektu rozvoje Guadalajary, tedy pro ty, ktere zajima architektura...


Pri studiu materialu o Guadalajare pro prezentaci hlavni myslenky mistniho urbanismu jsem narazila na docela pekne video o prechazeni silnice tady - jedna z hlavnich trid Lopez Mateoz, ktera protina mesto od severu k jihu (zhruba)...misto, kde je to natocene je 15 minut chuze od mista, kde bydlim... nastesti blize me je cast silnice pod povrchem, takze je prechazeni o poznani klidnejsi.

Problemas en viaducto

Añadir a mi perfil | Más Videos

mexicti pratele?

Tento tyden mame druhe parcialni zkousky (pisemky), v Guadalajare take tento tyden probiha mezinarodni filmovy festival a noci jsou opet docela chladne... Tudiz nic zazivneho k vypraveni, o vikendu jsem byla tady a tesim se na pristi tyden, kdy mame velikonocni tydenni volno... Ploda s Jardou a dvemi cizinkami prijedou!!

Na semana santa se kazdy vydava nekam... mexicani nejvice k mori, ceny rostou a plaze se plni... moji zahranicni kamaradi ze skoly vetsinou jedou na cely tyden nebo dele nekam daleko - treba na sever, ale vetsinou na jih - do statu Chiapas, Oaxaca... tam ja se podivam pekne po konci semestru, v klidku, protoze tyden na cestovani v teto casti mexika je uplne nic. Takze jsem sve plany na volny tyden nijak neresila a ted to vypada, ze se poresi az dorazi kluci... ale na plaz bych se urcite dostat chtela. Mam v zalusku zkusit surf :-))

Vcera jsem sla s dvemi dobrymi kamaradkami do kina a pote do jednoho jazzoveho baru... a dostaly jsme se k tematu mexicti pratele. Janine je tady v Guadalajare jiz druhy semestr, tedy pomerne dlouho v porovnani s mymi dvema mesici. Ale bohuzel jsem uz prisla na stejne poznatky ohledne mexickych "kamaradu" jako Janine. Kamkoli jdete vecer ven, zarucene poznate nekoho noveho, budete se vyborne bavit, bude chtit vase telefonni cislo (to pravdepodobne hned na zacatku), nabidne vam, ze ho kdykoli muzete navstivit nebo, ze se vam ozve ohledne fiesty pristi tyden a.... tim to konci!! Nechapu to... v Praze vam sice dele trva nez nekoho poznate a ziskate treba telefonni cislo, ale muzete si byt temer jisti, ze s tim clovekem zustanete v kontaktu. Coz tady tedy vubec ale vubec neplati. Musim se nekoho zeptat, jak to tady funguje... jako jak se poznavaji pratele tady :-)) Je fajn snadno poznavat lidi, ale taky potkavat a jit ven s lidmi, ktere uz znate a je vam s nimi fajn... hm, az zjistim, jak to tedy tady funguje, budu vas informovat :-))

queretaro s magali a guanajuato

V sobotu casne rano jsem stastne dorazila na autobusove nadrazi a koupila listek do autobusu prvni tridy do Queretara. Autobusove nadrazi je v Guadalajare pekelne daleko vseho, takze cesta mi zabrala vice nez hodinu, ale byla jsem stastna, ze prvni ranni autobusy jely a nemusela jsem tedy jet takovou streku taxikem. Po necelych peti hodinach jsme dorazili na misto, kde na me cekala Magali, ma draha lonska buddy...


Odpoledne jsme prosly centrum, potkaly se s dalsimi mexicankami a sly na obed. Vecer jsme vyrazily na vyhlidku nad mestem, na akvadukt a pote na fiestu nejakych kamaradu... druhy den jsme jeste pochodily po meste jako turistky, daly si bajecne kafe a navecer me Magali opet odvezla na autobusove nadrazi. Jelikoz jsem byla sama, rozhodla jsem se, ze je spravny cas vybrat si absenci na hodine spanelstiny a ze se tudiz do Guadalajary vratim az v pondeli vecer. Mela jsem pekelne steci a v 17:05 si koupila predposledni misto v autobuse do Guanajuata v 17:30...


Po osme vecer jsme dorazili do Guanajuata, ktere je pod zastitou UNESCO. Na nadrazi se mi podarilo nastoupit do spravneho mistniho autbusku, ktery jel do centra. Tam jsem vystoupila v podzemi - subteraneo, neboli podzemni silnice, vedou pod celym centrem guanajuata. Drive slouzili jako tunely odvadejici vodu z mesta, ta pak ale poklesla, a tunely ted tak mohou slouzit autum a nezatezovat tak dopravou mesto na povrchu. Prosla jsem temer kouzelnymi vecernimi ulickami az k hostelu, odlozila tasku, seznamila se s jedinou dalsi obyvateklou hostelu Sarah a vytahla ji do viru vecerni atmosfery mestecka.

Na jednom namesticku vyhravali jacisi umelci, chvili jsme poslouchaly a pak sly na pivo s limetkou a guacamole. MNAM. Sarah priletela do Mexika pred necelymi dvema tydny, takze jsem ji alespon seznamila s guacamole a naucila ji par spanelskych vet (nestkutecna naaaamaha ale). Hihi, Sarah netusila, co to je ceska republika, ani praha, ale po konzultaci s mapou zjistila, ze to zna a jen nevedela, jak se to rekne anglicky. Nicmene byla nadsena, ze se seznamila s prvni vychodni evropankou :-))


Druhy den rano jsem vyrazila na vyhlidku, pokochat se domecky guanajuata a pote zpet dolu do mesta na neco k snedku. Dala jsem si neskutecne sladkou vec, netusim co to bylo, vyzkouset jsem to chtela uz dlouho, ale opakovat to nebudu - neco taaaak sladkeho jsem v zivote nejedla...brrr... pak jsem nahodou potkala opet Sarah a zbytek dne jsme stravily spolu. Sarah nemluvi ani slovo spanelsky a do mexika prilete se jazyk prave naucit. Jeji plan nebyl stravit den v Guanajuatu, ale vyrazila na jeden kopec asi hodinku vzdaleny od mesta, kde je druha nejvesti socha krista (hned po rio de janeiru), ktera je udajne ve stredu Mexika. Hihi, Sarah nastoupila pry rano do spravneho autobusu, zaplatila 15 pesos, ale ridic ji na nejblizsi kopci vysadil, vratil ji penize a adijos. Tak chudak Sarah opet prijela dalsim busem zpet do mesta stastna, ze je zpet... samozrejme nerozumela, proc autobus nejel kam mel... kdyz jsem se ptala ja, dostala jsem odpoved, ze jelikoz byla jediny pasazer, ktery tam chtel jet, tak tam autobus proste nejel... ztrata casu :-)))

Meli jsme docela dost casu a tak jsem narvhla, ze vyrazime do stribrneho dolu, ci neceho, co by se tomu melo alespon podobat... Guanajuato bylo totiz ve sve dobe centrem tezby stribra a nektere doly pracuji dodnes. Nastoupili jsme do spravneho autobusku, frcime smerem na kopec a sarah uzasle konstatuje, ze to kam jedeme, je presne to misto, kde ji ridic rano vylozil :-)) ale ze nevadi, ze si vubec to misto rano neprohledla... vystupujeme, omylem vstoupime do budovy filozoficke fakulty (naaadherna malicka fakulta, neco jako nadvori klastera) a pak se nechame nejakym klucinou odvest dolu k dolu. Platime vstup, dysko klucinovi a pripojujeme se k prohlidce s pruvodcem (moc pruvodcu jsem tu zatim nevidela, tak jsem docela prekvapena). Moc nerozumim, tak se kocham kolem a za chvili se presouvame do dolu. Ma celych 50 metru :-))) hihi, zabava, prilby si nebereme a konecne rozumim pruvodci a dozvidame se, ze stola je delsi, ale na druhe strane se jeste pracuje... podychame vlhky a chladny vzduch (podle pruvodce, dle meho nazoru vubec) a vyslapneme par schodu zpet ven... jeste info o katastrofach v dole a pruvodce se louci a vybira dyzko od navstevniku, jelikoz plat pry pruvodci nemaji a pracuji pouze za dyzko.... no nedejte mu neco :-)))

V arealu objevim jeste napis "mirador", coz by mela byt vyhlidka, vyslapneme par schudku a objevime terasu, ze ktere neni videt krome housti temer nic :-)... tak se radeji vydame na cestu zpet, jeste nakoukneme na kopci do kostela, pockame na bus a vracime se zpet dolu do mesta. Jelikoz Sarah jeste nesebrala odvahu k jidlu v mexicke restauraci, jdeme na to... krasna, klidka kavarna s polednim menu a mistnimi naznacuje, ze jsme zvolili dobre... vysvetluji Sarah, ze se tady na cisniky nemava, ze to je neslusne, ale ze se proste ceka, dokud neprijdou :-)) hihi, to je pro Sarah prekvapive zjsiteni, jelikoz v hong-kongu pry mavat musi... dalsi usmev na tvari vyloudi jeji konstatovani "....sooooo slow" (pri srovnani s jeji zemi, jinak standarnd)

Pak uz se jen vydame do hostelu, kde vezmu sve zavazadlo a hura do podzemi mistnim autobuskem na nadrazi a pak smer guadalajara. A nejlepsi na zaver opet - cesta mistni dopravou v Guadalajare... Jelikoz se uz docela dobre orientuji v mistech, ktera znam, nastoupila jsem v Guad. do prvniho autobusku, ktery k nadrazi prijel, s tim, ze prestoupim na Vieja Camionera (stare nadrazi) na jiny spoj, o kterem vim, ze jede ke me domu... myslela jsem, ze cesta nebude mit konec, vymetali a krizovali jsme sem a tam kazdou ulici v prislusne casti mesta, videla jsem snad vsechny stanky tacos, ktere se v teto casti mesta nachazi a po necele hodine konecne dorazila k prestupnimu mistu... mela jsem radost, ze linka 101 jeste vubec jede, bylo uz dost pozde a nastoupila - ridic toho busu byl ovsem milovnikem tunningu, takze po celem buse byly rozvesene repraky a preladovalo se radio, podsviceni celeho busu bylo nadherne modre a o razeni stylu jizdy radeji nemluvim :-)) nicmene jsem stastne dorazila domu!!!